Naše toulky Londýnem

Ve volných chvílích se snažíme objevovat Londýn, co to jde. Pokud se nám teda podaří vyhrabat z postele před polednem. Jelikož tu máme v plánu nějakou dobu zůstat, tak nemám potřebu oběhat všechny turistický památky v rekordním čase. Prostě se v klidu vyspíme, nasnídáme a pak razíme do města.

Tenhle víkend je v plánu Tate Modern – galerie moderního umění, katedrála sv.Pavla a procházka až na Picadilly Circus. Vánoce jsou prakticky za rohem, takže já se hlavně těším na vánoční atmosféru a světýlka v centru.

Poprvé se nám taky naskytne příležitost, aby mi Honza ukázal kde pracuje. Kanceláře mají na břehu řeky, takže výhled je naprosto božský a mě nezbývá než závidět. FT sídlí v krásný prosklený budově na konci Southwark Bridge a když budovu obejdete po schodech dolů, dostanete se na nábřeží kde je plno restaurací a kaváren. Lepší okolí pro práci byste těžko hledali.

Tate Modern

Vstup je tam zdarma a po prohlídce batohů a tašek tam můžete zůstat jak dlouho chcete. Já osobně nejsem moc fanda moderního umění, absolutně mu nerozumím, ale i tak si chci galerii projít (abych si to mohla odškrtnout ze seznamu). Nechápu jak se moderní umělci mohou svoji tvorbou uživit, ale evidentně jich je velké množství, protože Tate Modern se rozkládá ve dvou křídlech a 10 patrech. Najdete tu obrazy, sochy, elektronické koláže a filmové produkce. Vše je rozděleno tematicky, takže se v tom docela dobře orientuje a každý si tu najde to svoje. Až později jsme zjistili, že v posledním patře jednoho křídla je vyhlídka, takže jsme se do galerie vrátili ještě jednou a rozhodně ne naposledy, protože ta vyhlídka určitě stojí za to. Možnost prohlédnout si Londýn s nadhledem je občas potřeba, protože tohle město umí být nelítostné a zdrcující, ale na druhou stranu dechberoucí a krásné. Pokud je zrovna ten den hezky, tak doporučuji jít se tam podívat za tmy, kdy máte celý osvětlený Londýn na dlani.

Jedna taková zvláštní věc je vysoký barák s byty, který vyrostl hned vedle galerie a je z vleké části prosklený. Obyvatelům to poskytuje jedinečnou vyhlídku na řeku, návštěvníkům galerie zase jedinečnou vyhlídku na lidi v bytech. Snaha zachránit to cedulkou „Prosím respektujte soukromí našich sousedů“ je úsměvná. Je mi jasné, že byty v téhle lokalitě a s tímhle výhledem musí být lákavé, ale kdokoliv navrhoval tenhle dům zapomněl vzít v potaz miliony turistů a proto je většina těch bytů prázdná.

Zastavíme se ohřát a nabít energií ve Starbucksu a zatím co já si dávám Mocha, Honza si objedná jakousi kombinaci čokolády, šlehačky a karamelu (netuším jestli to vůbec oobsahuje kofein), která blaženě voní a ještě líp chutná. Ještě, že jsem si šla cíleně pro dávku kofeinu, takže se mu vyjímečně nesnažím tuhle jeho bombu ukrást.

St.Paul’s

Dalším cílem je katedrála sv. Pavla, kterou já jsem chtěla navštívit už od střední, od té doby co nám naše angličtinářka vyprávěla o Whispering Gallery. Projdeme kolem divadla Globe, které absolutně přehlídneme za což já se hlubice stydím a pokračujeme přes Millenium Bridge ke katedrále. Pokud patříte mezi fanoušky Harryho Pottera, tak to je ten most, který na začátku Fénixova řádu strhnou Smrtijedi. Fronta, pžed katedrálou je bohužel tak dlouhá, že se rozhodneme návštěvu odložit. No co čekám na to už víc jak 10 let, tak to ještě nějakou dobu vydržím.

Picadilly Circus je pro mě jedním velkým zklamáním. Osobně ho zařazuji do kategorie na fotkách vypadá líp než v reálu, navíc ten dav lidí je opravdu otravný, takže se jen v krátkosti pozastavíme u pouličního umělce a pokračujeme dál.

Vánoční světýlka

Náladu mi správí Regents Street. Nad celou touhle širokou ulicí visí obrovští andělé ze světýlek, což vytváří naprosto dechberoucí scenérii. Konečně pochopím proř ségra říkala, že vánoční Londýn je magický. Třešnička na dortu je obrovské ledové kluzistě s vánočním mega stromkem a všudypřítomnou vůní horké čokolády a svařáku.