Jak jsem našla novou práci

Když už jsem se pomalu začala smiřovat s kariérou v pohostinství, podařilo se mi nemožné – sehnat novou práci v kanclu.

Do teď jsem byla na několika pohovorech na nejrůznější pozice, ale i když jsem z toho měla dobrý pocit tak to nakonec nikdy nedopadlo. Výběrová řízení jsou tu zdlouhavá, hlavně protože je tady velký počet zájemců, ale všechny pohovory probíhají v příjemné atmosféře. Je to rozhovor a ne výslech. Překvapilo mě kolik v inzerátu zajímavých pozic nakonec skončilo tím, že je to opět a zase podomní prodej. To tu evidentně frčí hodně a spousta lidí do toho jde. Mně se tohle bohužel příčí a raději budu pracovat v kavárně než trávit den tím, že se budu snažit někoho přesvědčit aby si něco koupil.

Na drzouna.

Honza do mě už nějakou dobu hučí, abych poslala svůj životopis do firmy, kde byl on na pohovoru na skladníka. Údajně tam trochu zápasí s logistikou a většinu pohovoru prokecali o mě a mých zkušenostech. Nejdří jsem se zdráhala a bylo mi to trapný, ale zoufalé situce si žádají zoufalá řešení. Nechala jsem si ted od Honzi poslat pánovu emailovku a na drzouna jsem mu vecpala svůj životopis. Vůbec jsem nečekala, že odpoví.

Líná huba holý neštěstí

O to překvapenější jsem byla, když se pán ozval s tím, že ho můj životopis zaujal a že by se se mnou rád sešel. Jako vždy když jsem šla na pohovor rovnou z práce jsem v šatně skočila rovnou do šatů a lodiček a posteskla si, že nemáme sprchu. Cesta mi nějakou chvilku trvala, což mi dalo možnost trochu oživit svůj make up a zamaskovat fyzické vyčerpání z práce.

Pán, který mě přijal byl velice milý a charizmatický mlaďák, asi ve věku mýho taťky. Nejdřív jsme si jen povídali a pak mě provedl po firmě, hlavně po skladě. Na rovinu mi oznámil, že aktuálně nikoho nehledají, ale že se mu můj životopis líbí natolik, že zkusí pana ředitele přesvědčit, aby se pro mě nějaká práce našla. Každopádně slíbil, že se 100 procentně ozve. To byla přesně to co jsem potřebovala slyšet.

Druhé kolo se mělo konat s jedním z ředitelů, takže když se naproti mě posadil klučina přibližně mýho věku, byla jsem nepatrně zaskočená. Než se k nám přidal zbytek skupiny, vysvětlil mi, že firmu před 30 lety založil tatínek a oni, jeho 3 synové to pomalu začínají přebírat. Členové tohohle kola se k nám přidávali postupně, takže jsem celou svoji dosavadní praxi vyprávěla asi 4x.

Odcházela jsem s tím, že se mi co nejdřív pokusí poslat oficiální nabídku, ale vzhledem k tomu, že se jedná o úplně novou pozici, tak jim může chvíli trvat dát dohromady náplň práce. Nabídka nakonec opravdu přišla, sice s jinou náplní než jsme se původně domlouvali, ale mě to bylo fuk.

Konečně jsem mohla dát sbohem kavárně a vrhnout se do něčeho pořádnýho. Doma jsme to pořádně oslavili a já se těšila na víkend v Čechách o to víc, protože jsem tam jela s dobrou zprávou a výhledem na zase o něco lepší budoucnost.