Jak to všechno začalo

Měli jste někdy sen, který se vás držel od dětství? Něco po čem jste toužili a o čem jste všem vyprávěli od doby, kam jen vaše paměť sahá?

Já ano. Vždycky jsem snila o tom, že budu žít v zahraničí. Dřív to bylo z přesvědčení, že všude je to víc cool než v Čechách, později to bylo z čiré touhy cestovat, objevovat nové věci, rozšiřovat svůj obzor a poznávat nové věci.

Nehledě na to, jak byla moje touha veliká, můj strach byl vždycky větší (což bych samozřejmě nikdy nepřiznala), proto tu vždycky byl důvod, proč to nešlo. Zdravotní stav rodiny. Škola. Práce. Atd atd…

Vždycky mi na cesty chyběl parťák. Někdo dostatečně bláznivý na to, aby do toho šel se mnou. Někdo kdo by mi dodal odvahy a řekl „to bude dobrý, to dáme“. Někdo kdo by mě přinutil udělat ten nejděsivější první krok. Všechno se ale před rokem změnilo. Rodinní příslušníci byli tak zdraví, jak jen jim to okolnosti dovolovaly. Školu jsem úspěšně dokončila a práci jsem chtěla změnit. Ale hlavně jsem konečně našla toho nejlepšího parťáka na všechny moje ztřeštěné nápady, u kterých mi dodává odvahu dotáhnout je do konce a mnohdy do toho prostě skočit po hlavě.

No a právě proto mám teď tuhle příležitost vyprávět o našem dobrodružství, za kterým jsme se vypravili do země proslulé svým čajem o páté. Jen díky němu teď ležím v našem Londýnském bytě a píšu tyhle řádky.

Takže čtěte dál, jsem si jistá, že to bude četba k popukání.