Credit Check

Radost z nového bydlení opadla v momentě, kdy jsme se dozvěděli seznam všech věcí, které potřebují k provedení kontroly. Víceméně jsou to pořád ty stejný papíry dokolečka – potvrzení příjmu, potvrzení o adrese (ideálně nájemní smlouvu) a výpis z účtu za posledních 6 měsíců.

U nás byl nakonec verdikt takový, že pokud chceme byt dostat, tak musíme zaplatit nájem na 6 měsíců dopředu. Strašně se divili, když jsme to odmítli. Prý jim ty peníze stejně postupem času dáme, protože minimální doba nájmu je 6 měsíců a i kdybychom se odtamtud chtěli odstěhovat dřív, tak bychom jim stejně nájem platit museli. Z jejich hlediska se tedy jednalo jen o to jestli ty peníze dostanou hned a nebo v průběhu příštích 6 měsíců. Pro nás to ale znamenalo prakticky vydat veškeré úspory najednou, a to se nám opravdu nechtělo. Nedohodli jsme se.

Po celém tomhle martiriu jsme pořád neměli kde bydlet, promrhali jsme týden času a zjistili, že poplatek je samozřejmě nevratný (vždyť credit chceck přece provedli), takže jsme jako bonus byli o 15 tisíc lehčí.

Na víkend jsme se museli vystěhovat z bytu a strávit pár dní v hotelu, Honza to naštěstí všechno zařídil a většinu věcí pobalil, protože já to díky pracovní době fakt nedávala. Pomalu se z nás stávali profící ve stěhování věcí MHD. Každopádně hotel byl krásný, sice malý ale na krátkou dobu absolutně dostačující. Měl televizi, postel a wi-fi takže jsme byli spokojeni. Navíc hnedka vedle hotelu bylo malé bistro s názvem Whimpy Diner. Tam jsme si v sobotu došli na historicky první Full English Breakfast a večer si nervy obalili obrovským milkshakem.

Byl to takový ochutnávkový víkend. Až na to, že tu všechno chutná…teda vlastně spíš nechutná, chuť došla. Burgery připomínají nedochucenou sekanou, snídaně je směsicí nahodile působících ingrediencí z nichž jediná s chutí je slanina, občas fazole pokud koupíte dobrou konzervu. Opačným extrémem je milkshake, který je přechucen veškerými sirupy a posypy. Je to nechutně sladký, ale naprosto božský. Když to celé spořádáte, tak jste přeslazeni na celý týden dopředu. Nebo v Honzově případě alespoň do večeře.

Na konci víkendu jsme se úspěšně stěhovali zase zpátky na Peckham, kde jsme měli rezervovaný pokoj na další týden. Poslední možná příležitost sehnat byt, protože až Honza najde pořádnou práci, tak už nebude mít na prohlídky čas nikdo a budeme definitivně v loji.