Agentura

Na to, že se tady některé věci bez agentury zařídit nedají – bydlení je jedna z nich, už jsme si tak nějak zvykli a ať se nám to líbí nebo ne, tak s nimi spolupracovat musíme. Poplatky s nimi spojené jsou brutální, ale naštěstí jen na začátku. Co mě ale dohání k šílenství je fakt, že jejich služby jsou naprosto nepoužitelný. Myslela jsem si, že nám zajistí bezproblémové fungování věcí v bytu, ale to byl omyl jako hrom.

Konkrétně naše agentura Sterling de Vere je spletitá organizace různých týmů, interních i externích, s přesně přidělenými kompetencemi. V praxi to znamená, že banální úkol jako opravit západku na okně trvá déle než měsíc a to i přes to, že se tam na to byli podívat už 3 lidi z různých oddělení, všichni byli experti či specialisti (samozřejmě), ale žádný z nich to nemohl opravit, protože to nespadalo do kompetence jejich oddělení. Samozřejmě, že dají vědět tomu správnému oddělení a dají to jako TOP prioritu – což zní fajn, vzhledem k tomu, že teď se to okno dá úplně vyklopit a kdokoliv může vlézt dovnitř.

Prý jsme v tomhle bytě historicky první nájemníci a všechno by mělo šlapat jako po drátkách. No bydlíme tu sotva pár týdnů a stav je následující: vypadává nám okno v kuchyni, zámek na dveřích se mnohdy nedá odemknout, sprcha teče jedině horká, pračka nepere a teď už ani netopí topení. To poslední je novinka, která nastala když konečně po 3 týdnech přišli vyměnit tu pračku a pochopitelně si odpojili vodu, kterou evidentně zapomněli připojit zpátky. Takže je začátek listopadu, teploty venku jsou kolem nuly a my nemáme jak topit. A když k nám konečně přišel údržbář, tak se přišel omluvit.

Za co omluvit? No to je taková další vtipná historka. To vám takhle jednou večer sedím sama doma, v bytě kde pořád ještě bydlíme sami, když slyším zarachotit klíče v zámku. Honza to být nemůže, ten akorát končí v práci. Takže jsem vystrčila nos z pokoje a narazila v chodbě na 4 chlápky, kteří mi oznámili (ne že by se ptali na svolení), že jsou z naší agentury a jelikož je vedlejší pokoj prázdný tak si tam prý udělají jednání. Než jsem stihla cokoliv vyblekotat, protáhli se kolem mě a zabouchli za sebou dveře od vedlejšího pokoje. Zapadla jsem zpátky do pokoje a poměrně vystreslá jsem psala Honzovi další výstřel naší agentury. Ten v momentě, kdy dorazil domů, tak pány z vedlejšího pokoje vypoklonkoval z našeho bytu během 10 vteřin.

Mě se podařilo dovolat naší agentce a oznámit jí, že tohle považujeme za absolutně nepřijatelné. Ještě jsme byli ochotni tolerovat lidi co nám lezou do bytu aniž by se obtěžovali byť ze slušnosti zaklepat, když mají prohlídky, ale tohle už je příliš. Jelikož mají klíče od bytu, tak lze předpokládat, že mají i kód k bezpečnostnímu zámku na našich dveřích, takže ani to že za sebou zabouchnu dveře neznamená, že jsem v bezpečí. No a pan údržbář evidentně dostal vynadáno a potom co je Honza vyhodil se pán přišel omluvit s tím, že došlo k pochybení úsudku na jeho straně. Jako omluvu nám dal ještě jeden set klíčů (ten se hodi)l a znovu zaznamenal seznam všeho co v bytě nefunguje a dal tomu opět nejvyšší prioritu v systému.

Nakonec jsme do agentury museli vyrazit osobně a, ačkoliv neradi, prakticky ztropit scénu, aby se začalo něco dít. Najednou k nám opravář na topení dorazil ještě ten den, dokonce i částečně rozchodil kohout ve sprše, který byl zaseklý a tudíž nešel otočit na minimum.

Takže aktuálně všechno v bytě funguje, stálo nás to jen měsíc čekání a scénu manažerce.