Adventní trhy a nákupy
Vánoce jsou za rohem a já jako sprvný vánoční pošuk miluji všechno co k nim patří. Teda až na balení dárků, na to jsem prostě levá a moje ségra nastavuje laťku dost vysoko.
Adventní trhy
V momentě, kdy jsem na Instagramu začali množit příspěvky z nejrůznějších adventních trhů jsem Honzu ukecala, že na nějaký zajdem. Nemohla jsem se dočkat na tu atmosféru dřevěných stánků s dobrotama a ručními výrobky.
Těšila jsem se jak si dáme svařák, ochutnáme místní tradiční mlsky a když se nám poštěstí tak třeba nakoupíme i nějaké drobnosti k Vánocům a využijeme tak příležitosti přivézt domů něco originálního.
Dle Instragramu a internetu celkově je rozhodně nejlepší th, který je přímo v Hyde Parku a má kouzelné jméno Winter Wonderland. Letos tam mají boží výstavu ledových soch, kterou já nutně potřebuji vidět. Kéž bych byla schopná poučit se ze svých předchozích chyb a pořádně si prostudovat kam nás to zase táhnu.
Hyde Park je vždycky rušný, ale tenhle dav lidí směřující stejným směrem jako my nám měl být podezřelý hned od začátku. Je pravda, že nekonečné fronty a všudypřítomní lidé nás tu přestali udivovat, takže neohroženě pokračujeme dál. Narazíme na první stánek, ve kterém hned prodávají svařák takže k němu hned zavítáme a za kapesné od babičky si dáme první rundu. Dokonce ani fronta nebyla, takže jsme nadšení a prakticky se plácáme po zádech jak to suprově zvládáme a těšíme se na zbytek stánků.
Těch se bohužel nedočkáme. To co totiž v Hyde Parku objevíme nemá s trhem nic společného, je to obrovský zábavní park s hromadou děsivích atrakcí, ječícími lidmi a frontami jak do Tuzexu.
Shodneme se na tom, že to nás ani jednoho neláká a radši si dáme procházku parkem a jedeme domů do tepla.
Tak vám nevím, jestli bych radši neměla od teď nechat výlety plánovat Honzu.
Nákupy
Jako většina lidí, trávíme poslední víkendy před Vánoci v nákupním centru. Pro nás to samozřejmě znamená Westfield, což je největší nákupní středisko v Evropě a my ho máme 3 zastávky vlakem od bytu. I v pracovní dny tam je hlava na hlavě kdy se chodí dvojstupem tam a dvojstupem zpátky, ale to co se tam děje teď je šílenství.

Navíc mi nesháníme jen vánoční dárky, ale i oblečení pro mě, protože jsem si konečně našla novou práci, kde je striktní dress code a na ten já nic nemám. Nebojte o nové práci vám povím příště. Řekněme, že když se snažíte sehnat černou sukni nebo kalhoty v době kdy zrovna frčí barvy a třpytky tak pracujete s dost ubohým sortimentem a pokud v tom ještě nechcete vypadat úplně jako debil, tak jste prakticky namydlený. Byla jsem si jistá, že Marks and Spencer nebo Next mě určitě nezklamou, protože mají Business sekci a v černý tu do práce chodí všichni. Pár kousků jsme vybrali a míříme ke kabinkám, kde nás paní prodavačka zastaví s tím, že Honza se mnou do kabinek nesmí. Oba na ní nevěřícne zíráme a paní začně vysvětlovat, že místním dámám vadí, když na ně koukají cizí chlapi. Ne, že by ty chlapi měli možnost něco vidět, ale tím ji asi nepřesvědčíme. Honzovi je přiděleno místo na gauči před kabinkama a já jsem vpuštěna za zábrany. Pokud bych chtěla znát jeho názor, tak musím vylézt před kabinky, kde sedí všichni ti chlapi a ukázat se mu tam.
Jsem naštvaná a i když mi pár věcí sedí, tak si nic nekoupím a mizím pryč s tím, že nakoupím v krámě kde nebudou takhle paranoidní. K mému zděšení zjistím, že tohle stupidní pravidlo tu platí úplně všude. Absolutně nasraná opouštím krám a chudák Honza si musí vyslechnout nekonečnou litanii na téma absolutní absurdnosti tohohle pravidla a snaží se zabránit škodám na životech než vychladnu.
Aspoň, že dárky se nám podařilo sehnat, tajže úplná ztráta času to taky nebyla.
Závěrem dnešního programu je kino, dávají Fantastická zvířata, tak si jdeme spravit náladu. Kino se samozřejmě nachází až úplně nahoře, takže překonáme všechny eskalátory mineme jákesi automaty a když se konečně dostaneme na patro kina hledáme pokladny. Nikde nic.
Pak nám docvakne, že jestli chceme lístky, tak se musíme vrátit dolů k podivným automatům a koupit je tam. Tady zvednou mandle zase Honzovi. Automat je sice super moderní a dotykový, ale na dotek dvakrát nereaguje, takže než se prokoušeme výběrem až k platbě, trvá to dobrých 15 minut. Já to paralelně zkouším na mobilu, ale moc si tím nepomůžu, protože kvalita wi-fi je srovnatelná s citlivostí obrazovky. Po vyhraném souboji zasedáme v kině bez pití a popcornu, protože frontu už bychom vystát nestihli což dost možná není tak úplně pravda, protože tady nechávají rozsvíceno i při reklamaách, takže všichni zvesela dochází později. Příště budem zase chytřejší.
Po dnešních zážitcích už chápu, proč má UK jeden z největších E-commerce v Evropě.